Montáž oken může být teď rychlejší než dříve

Redakce | Pondělí, 01. březen 2021 |

Doba je dnes tak rychlá, že technologie, které přicházejí na trh, nemáme šanci vůbec zaregistrovat. Pokud se nezajímáme o poslední stavební trendy, můžeme žít stále v přesvědčení, že tak, jak se stavělo před dvaceti lety, staví se i dnes: že zeď se prostě postaví jen pomocí cihly a malty nebo že všechno spraví silikon a pěna, protože „tak se to přeci vždycky dělalo." Okna by o všemožných stereotypech mohla vyprávět: montážní praktiky z let devadesátých zde totiž stále vládnou, ačkoliv technologie už dávno pokročily.

Buďme ale spravedliví. Také v oblasti montáží oken je znát jistý posun k lepšímu, nicméně to pořád není ono, zejména pokud porovnáváme technické možnosti, jež umožnují nové a moderní materiály. Zde totiž tkví kámen úrazu. Ona „modernost" se totiž zasekla na montážních pěnách a ne a ne se úplně odrazit směrem vpřed.

Polyuretanová pěna má své výhody i nevýhody

Polyuretanová pěna má zcela jistě řadu předností. Je to výborný tepelný izolant, který je navíc velmi jednoduše aplikovatelný do spár jakéhokoliv rozměru. A právě jednoduchost, spojená navíc s minimálním rizikem chybovosti, udělala z tohoto materiálu plošně akceptovaný produkt pro instalace okenních výplní.

Postupem času se však zjistilo, že i pěna má své limity. Na denním světle velmi rychle degraduje, původní barva se mění v barvu narezlou, struktura již není tak hutná, ale začne se drolit a postupně rozpadat. Pěna tak ztrácí své tepelněizolační účinky.

O rychlém poločasu rozpadu pěny hovoříme záměrně, protože vidět ji v „obnaženém" stavu u nově nainstalovaných oken často i více jak rok je naprosto běžné. Zapravení rozpadajícího se izolantu pod omítku či zateplovací systém pak postrádá sebemenší smysl.

Je to v podstatě stejné, jako by tam nebylo vůbec nic. Nefunkční, degradovaná pěna mezi oknem a ostěním přináší nejen značná rizika ve formě chladných rohů a tím i tvorby plísní v zimních měsících, ale také ve formě zatékání hnané dešťové vody do interiéru.

Foto: Volodymyr Shevchuk, Zdroj: Dreamstime

Ochrana oken před možnou vlhkostí

Ochrana PUR pěny při zabudování oken do otvoru je stejně tak důležitá jako jakákoliv jiná ochrana tepelného izolantu, která je dnes naprosto běžná například u střešních izolací. Stala se z toho norma, a to nejen legislativní, ale i zvyková. Také montáž oken má svou legislativní normu (ČSN 74 6077), která však zatím nepostoupila do fáze samozřejmosti.

Prováděcí norma přitom není žádným výmyslem nebo otravováním života realizačních firem. Je zvýšením technického i kvalitativního standardu, který vyžaduje jak samotná stavba, tak i zákazník. Situací, kdy kvůli špatně provedené montáži zatéká nevhodně zajištěnou spárou do místností, je opravdu mnoho, a to nemluvíme o plísních!

Pokud se oknařská firma rozhodne držet se tradic a použije k zajištění spáry běžnou nízkoexpanzní PUR pěnu, měla by podle normy udělat i navazující krok a zajistit spáru hydroizolační paropropustnou membránou (fólií), aby pěna nepřišla do styku s vodou či vlhkostí.

Pozornost je třeba věnovat i parapetní rovině a pečlivě tuto vodorovnou spáru zaizolovat. Z interiéru je pak absolutně nutné opatřit spáru parotěsnou membránou, která zabraňuje pronikání vzdušné vlhkosti z místnosti. Na trhu jsou již roky k dispozici tzv. inteligentní membrány, které fungují na principu otevřených či uzavřených buněk v závislosti na vlhkosti vzduchu.

Při jejich aplikaci tedy není nutné zkoumat, zda se jedná o exteriérovou nebo interiérovou variantu. Membrána navíc zajišťuje, že spára neustále dýchá a tím zůstává tepelný izolant permanentně suchý.

obr.: Pozornost je třeba věnovat i parapetní rovině a pečlivě tuto vodorovnou spáru zaizolovat. Foto: Tremco / Illbruck

Hi-Tech montáž nejen pro fajnšmekry

Na celý zmíněný postup můžeme klidně zapomenout, pokud se přesuneme k modernímu způsobu montáže. V jednom pracovním kroku lze v pohodě zabudovat okno komprimační nabývací páskou, která funguje jako systém 3v1. Jde o velmi jednoduché, ale přitom sofistikované řešení.

Tepelnou izolaci tvoří pěnový polyuretan, který je z obou stran impregnovaný speciální chemií, která vytváří vodotěsnou bariéru na exteriéru a parotěsnou na interiéru. Způsob aplikace je velmi triviální:

• Páska se v „předstlačeném" stavu nalepí po obvodu na rám okna, které se poté vloží do připraveného otvoru.
• Páska začne pozvolna expandovat, až vyplní celou spáru mezi okenním rámem a přilehlým zdivem. Expanze je velmi pozvolná, v průměru trvá přibližně 20 minut.
• Po plném vyexpandování je práce hotová. Nic se neořezává ani nezačišťuje.

Okno s takto utěsněnou spárou vytváří estetický a velmi čistý detail, který může být podle potřeb přiznán – nemusí se tedy ničím zakrývat. Oproti PUR pěnám je komprimační páska trvale UV stabilní, odpadá tedy riziko její degradace.

Pro zdárnou instalaci okna komprimační páskou je vždy žádoucí mít dobře připravený stavební otvor. Proto je toto řešení vhodné zejména do zděných novostaveb nebo dřevostaveb. Pro pasivní a nízkoenergetické stavby je to vůbec nejlepší způsob utěsnění spár.

obr.: Lepící vrstva ochranné pásky. Foto: Tremco / Illbruck

obr.: Speciální integrovaný pruh pro interiérovou stranu zajišťující plnou parotěsnost (páska illbruck TP652 illmod Trio+). Foto: Tremco / Illbruck

obr.: Rychlá a čistá montáž komprimační pásky na okenní rám. Foto: Tremco / Illbruck

obr.: Kotevní plechy nejsou pro komprimační pásku žádným problémem. Foto: Tremco / Illbruck

obr.: Pásku je možné zkrátit podle potřeby. Foto: Tremco / Illbruck

obr.: Kotvení okna kotevními plechy. Foto: Tremco / Illbruck

obr.: Vsazení okenního rámu s aplikovanou komprimační páskou. Nic se zde už nepění. Foto: Tremco / Illbruck

Článek připravil: Richard Čemus

Mohlo by vás zajímat

Hodnocení uživatelů: 4 / 3
Líbil se Vám článek?12